úterý 25. září 2018

Albi - chytré a KOUZELNÉ ČTENÍ

Pokud hledáte inspiraci na hračku, která je edukační, není z plastu a bude bavit i vás - rodiče, tak jste tu správně. Řeč je o (mezi maminkami často skloňované) chytré tužce od Albi.

Abych pravdu řekla, o Kouzelném čtení jsem uvažovala dlouho. Tobi si sice prohlíží knížky rád, ale téměř nesnáší, abych mu četla. Obávala jsem se tedy, že to nebude nic pro nás a z toho důvodu koupi stále odkládala. Nyní měl Tobísek svátek, a tak se nám konečně tužka dostala do ruky. Bylo to asi poprvé, kdy jsem nedočkavě vybalovala balíček spolu s Tobim. V hlavě se mi honily otázky, jaký skutečně bude tento všemi vychvalovaný zázrak. A víte co? Zázrak to fakt je. Sama nechápu, že tak dokonale funguje, ale je to pecka! Jediný problém je ten, že se dost možná o tužku budete s dítkem přetahovat. :)


Nevím o mnoho maminkách, které by tužku neznaly. Mluví se teď o ní vážně hodně. Za to jich znám plno, které váhají stejně jako já. Rozhodla jsem se tedy vypíchnout pár bodů, které vám při váhání pomohou.



První seznámení s touto milou hračkou nebylo nijak rozpačité, sama vás navádí při jejím použití. Navíc je k tužce také přiložen přehledný a interaktivní návod. Tobi poměrně rychle pochopil, co má jak dělat, jak přístroj zapnout, čím zvýšit zvuk,... Jediné, na co stále zapomíná, je to, že při každé knížce musí aktivovat tužku ,,zapínacím tlačítkem". U knihy Hravé učení to stačí jednou pro celou knihu. Bohužel u Když roboti brebendí se to musí dělat u každé dvojstrany zvlášť, s tím má Tobi trochu problém. Ale věřím, že si na to zvykne rychle. 




Za pěkný bonus přístroje považuji možnost stažení si vlastní hudby, díky tomu zařízení funguje jako mp3 přehrávač. Skladby a hlasitost měníte buď přímo na tužce či sadou samolepek, které se nacházejí v balení. K tužce samozřejmě můžete připojit i sluchátka. 


Tužka je dodávána s praktickým stojánkem, nabíječkou a usb kabelem, pomocí kterého do tužky stahujete hudbu, knihy či zařízení aktualizujete. 


A v čem mě tužka zaujala nejvíce? Každopádně jejím mnohostranným využitím. K tužce lze dokupovat knihy dle toho, jak dítě roste a mění se mu zájmy, schopnosti a potřeby. Začneme například pohádkou, kterou si dítě díky tužce přečte ,,samo", později se hodí Hravé učení, kde si může vyslechnout příběhy a plnit různé úkoly, starší děti zas jistě zaujme Atlas světa či Anglický obrázkový slovník. Slyšíte to? Co? No, že odpadá nekonečné vymýšlení, co tomu dítěti zase koupit k narozeninám/k svátku/... Prostě koupíte jednou tužku a pak už máte vystaráno. Trošku mi to připomíná Pandoru. :)



My máme doma zatím knížky dvě. V prodejnách Albi či na jejich e-shopu si můžete prohlédnout veškerou nabídku i ukázky jednotlivých knih. Tobiho hned zaujaly Dinosauři a Doprava, které jistě najde pod stromečkem. Mně se velmi líbí Zpívanky, které si pod něj naopak asi nadělím já. :) Oceňuji, že pomocí knih se dítě nenásilnou a (jak název napovídá) hravou formou učí angličtině, zeměpisu, dějinám, poznává barvy, písmena, číslice a mnoho dalšího, záleží jen na vás, po které knize sáhnete.

Kniha Hravé učení je parádní pro děti zhruba od 2 a půl let. Nachází se v ní od všeho něco - písničky, dialogy, úkoly, příběhy a mnoho další zábavy. Na každé dvojstraně se dítě dozvídá nové poznatky, od písmen, přes roční období až po nástroje, které potřebují lidé různých profesí. Dítě se s ní zabaví na dlouhý čas a více méně ani nepotřebuje asistencí rodičů. Díky odstupňované složitostí aktivit a úkolů se hodí pro děti různého (předškolního) věku. Tobiho nejvíce baví písničky, výše zmíněná povolání a dialogy dětí na školním hřišti.



Naopak kniha Když roboti brebentí minimálně ze začátku vyžaduje pomoc rodičů. Nacházejí se v ní složitější úkoly, které perfektně rozvíjejí a procvičují řeč (důraz je kladen na souhlásky D, L, N, R, Ř a T). Tím, že učení hravě doprovází dva roboti, se jedná o nenásilné logopedické procvičování. Na konci knihy naleznete i velmi pěknou hru, u které se pobaví celá rodina.


Za nás rozhodně tužce a knihám uděluji deset bodů z deseti. Líbí se mi, že je na trhu možnost, jak využít při rozvoji dítěte moderní technologie a přitom se vyhnout tabletu. Ale to už je na jiný článek...

A jaký má úspěch Albi tužka u vás? :) Budu moc ráda za tipy na další knížky.




úterý 4. září 2018

Ztracené trenky

Pátek posledního srpna a já chtě nechtě musela zajet na pravidelnou prohlídku na gynekologii. Tak jako i mnoho jiných maminek jsem musela vzít syna s sebou. Kdykoli předtím to vyšlo tak, že jsem měla hlídání, tento den to ale nešlo. Nevadí, zvládneme.

Už cestou do města jsem Tobiho připravovala na to, co se bude dít. Počkáme v čekárně, půjdeme k sestřičce, následně k panu doktorovi, tam mamince zkontroluje bříško a pojedeme na nákup koupit dobrůtky. Naprostá idylka, že?

Přijeli jsme na parkoviště, Tobi popadl alzáka a šlo se. V čekárně bylo před námi asi pět žen, ale čekání nám nijak nevadilo. Tobi byl až abnormálně hodný. Zabavily ho dětské knížky, kelímek na kávu a časopis s dinosaury. Občas ticho prořízl nějakým veselým dětských dotazem. Díky bohu za tak vybavenou čekárnu. Asi po půl hodince jsme byli vyzváni k lékaři a já si oddychla, že to nejhorší máme za sebou a že jsme to zvládli. Fakt jsem se já blbec nejvíc bála, zda vydrží v klidu čekat v čekárně? I ty naivko!

V ordinaci bylo pro Tobiho vše nové a zajímavé. Nejraději by hned začal tahat za kabely ultramoderních přístrojů. Byla jsem poslána do kabinky si ,,odložit", on samozřejmě musel za mnou a že tam chce být schovaný. Tak výborně, řekla jsem mu, ať tam hezky sedí a že hned přijdu. Vylezla jsem si na lehátko a zrovna když jsem měla nohy do praku, Tobi vyšel z kabinky, zapíchl oči na mě, ruka mu vylétla k čelu a on vyjekl:,,Mami! Ty máš holou pipi! Kde máš trenky?" Doktor se skácel smíchy, já se kácela studem, Tobi s podezíravým pohledem vyčkával na odpověď.

Když jsem konečně celá rudá měla prohlídku za sebou, oblékla si kalhotky (trenky vážně nenosím!), stáhla sukni a chtěla se rozloučit s lékařem, Tobi si mě opět přeměřil pohledem a řekl:,,Máš už trenky, mami?" ,,Mám", pípla jsem. ,,A kde máš kalhoty?", pokračoval Tobi. ,,Tobinku, já nemám kalhoty, mám sukni." ,,Mami, máš mít kalhoty, koukej, já mám taky kalhoty! Tak kde máš kalhoty?"
No, s tímhle kontrolorem si teda jednou manželka užije.

Co říct závěrem!? Neberte děti ke gynekologovi. Nikdy. A noste trenky. Vždycky. Jo a pokud vám moje dítě bude tvrdit, že mamka ukazovala pipi pánovi, tak mu proboha nevěřte. Stačí, že mám ještě doma co vysvětlovat.