6:00 Každý den začíná herdou do zad a zamumláním ,,mamama". Dávám tím mámě jasně najevo, že chci vstávat. Máma mě položí a snaží se mě nakojit s vidinou toho, že ještě usnu. Haha, baví mě tím každé ráno! Zasměju se, otočím na všechny čtyři a už dostává do zad i ,,tatata". Táta ani nerozlepí oči a dá mě na zem. Opět se zasměju (takový ten pekelný smích, pozn. mámy) a už otvírám vestavěnou skříň, abych vyházel vše, co tam najdu. Jelikož zatím dosáhnu jen na první tři poličky, mám brzy všechnu ,,práci" hotovou a už mě to samotného nebaví. Stoupnu si k posteli a z plných plic dám najevo svoji nespokojenost. Křičím, dokud táta nevstane a neotevře dveře do království (čti: obývací pokoj s kuchyní), ve kterém mohu škodit. Táta se připravuje do práce, máma vyhrnuje rolety, stele postele a uklízí všechny pozůstatky mé práce u šatní skříně.
7:00 Táta už mi dávno udělal ,,pápá" a já z kuchyně slyším nějaké bublání. Aha, máma si chystá snídani. Tak to ne! Jen dosedne s šálkem cara ke stolu, už jsem u ní, postavím se a řvu. Řvu tak dlouho, dokud si se mnou nejde hrát.
8:00 Pořád na mámu lezu a křičím, aby konečně pochopila, že chci u ní spinkat. Naštěstí se dovtípí a já s úsměvem koukám, jak otvírá zásuvku a vytahuje šátek. Jupí! Ještě to s ní není marný a rozumí mi. Usínám a spokojeně si spinkám hodinu či hodinu a půl.
9:00 Spím.
V 9:30 se budím. Protáhnu se a už do mě máma cpe ovocnou přesnídávku. Jednu lžičku ochutnám a pokud to není s hruškou, další sousto odmítám. Pokud přesnídávka s hruškou je, olíznu čtyři lžičky a pátou vyprsknu. Nevím proč, ale když sním půlku připraveného množství, mamka je úplně mokrá, vlasy rozcuchané a na obličeji má kapičky mé svačiny! Kdo tady svačí - já nebo ona!?
10:00 Máma mě chce už po několikáté přebalit. Nechápu, na co to chce. Uteču ji s holým zadkem a udělám loužičku uprostřed obýváku. Mám z toho srandu. Až když máma výrazně řekne ,,pučim", začne mě zajímat a čekám, co mi půjčí za úplatu toho, že budu ležet a nechám si dát plenu. Na tepláky a ponožky musí mít v záloze nové ,,pučim".
11:00 Hrajeme si s mámou a ona odbíhá k plotně. Letím po čtyřech za ní, musím ji ukázat, jak jsem se naučil hlasitěji křičet a jak umím zapnout troubu. Máma si toho všimne až když už je slušně předehřátá (v troubě zbytek koláče, nevím, kolikrát už jsem ho upekl).
12:00 Kolotoč s ovocnou přesnídávkou se opakuje, tentokrát se zeleninou. Já se stále držím scénáře - prskání střídá zavřenou pusu na deset západů. Nutno podotknout, že máma po útoku špenátu vypadá ještě hůř než po plivancích od hrušky. Pak se mě máma snaží přebalit a obléct, bez několika ,,pučim" se nedám.
13:00 Spím. Máma snídá, obědvá, asi i večeří. Nemám tucha, co ještě dělá.
14:00 Haloo, mámo, jsem tady! Už jsem vyspinkaný, jdeme si hrát! ,,Aaaaagrr, beeee!" Ne, samotného mě to vážně nebaví! Za každou křupku ti dám 10 vteřin klidu.
15:00 Máma vyndává jogurt. Já nahazuji svůj ,,pokerfejs", doufám, že jí je jasné, jak tenhle souboj dopadne. Ano, tušíte správně, dnes už 4:0 pro mě.
16:00 Jsme venku, v kočárku mě to baví, tolik věcí na koukání. Někdy si vyžádám křupku, ale jinak si myslím, že jsem ,,aj, hodnej, šikovnej".
17:00 Hrajeme si nebo jsme venku nebo řvu.
18:00 Aaa, chystá se večeře! Mámu ta snaha ještě nepřešla. Má pravdu, s kaší ve vlasech bude hezčí. Co dodat... 5:0 pro mě.
19:00 Koupačka! Konečně! Ta mě baví! A nejlepší je, když se koupu s maminkou. Potom oblíkání ve znamení ,,pučim", kojení a uložení do postýlky. Okamžitě se postavím a házím přes palubu postýlky ponožky na mámu. Máma sedí u mě a čte si, když tu nesedí, řvu.
20:00 Sním si své sny.
20:30 Jsi tady, mámo? Slyším tátu!
21:00 Mami, tati, já jsem tady!
21:30 Mami, chci mléko a k tobě do postele!
22:00 Nemůžu spát. Za ruku držet nechci, nakojit nechci, chovat nechci. Prostě brečím.
23:00 Spím klidněji.
00:00 Mámo, mléko.
00:30 Mami, bolí mě zuby. (Opakuji, co půl hodiny až do rána)
06:00 Plácnu mámu do zad... Kruhy pod očima má větší než včera, ale neboj, mami, pod nánosem přesnídávky nebudou vidět!
Žádné komentáře:
Okomentovat