Vážně nechápu maminky, které říkají, že na mateřské nemají čas na cvičení. Však je to tak jednoduché! Rozhodla jsem se, že vám z lásky sdělím, jak na to. 
Cvičím zhruba hodinu denně, většinou ráno.
Vstáváme, protože Tobi má hlad. Jdeme si tedy vyčistit zuby. Při čištění zubů mě Tobi třikrát prosí o další pastu, negativní odpověď ho lehce rozhodí a chce alespoň ,,diž" (rozuměj kartáček) namočit pod vodou. Sám. V koupelně první potopa.
O pár vteřin později se přesunuje na wc. Vybírá si mezi záchodem a nočníkem, načež si zvolí nočník, aby záchod byl volný pro maminku a prosí o synchronizované čůrání. Odmítnutí se neuznává, čůráme.
Následně nachystám Tobimu snídani na stoleček. Tobi sleduje moje počínání, jak připravuji hrníček, talířek, chleba, prostírání, židličku,... Když vše naaranžuji dle svých představ, suše pronese:,,Díky, mami, gauč!". A já své veledílo přesouvám na gauč.
Oblékám se do cvičebního, už teď ze mě leje. Tobi chce čůrat, tentokrát naštěstí sám. Fajn. Vyprovodím ho na záchod a jdu konečně cvičit! Začínám výzvou na břicho - prkno. Momentálně jsem na 2 minutách a 20 vteřinách. Super, to stíhám, než se vyčůrá. Prkením se přesně 10 vteřin, když se z koupelny ozve nejisté:,,Mami?". Nereaguji. Hlas přidává na intenzitě. Na páté zavolání se rozhodnu odpovědět, pauzuji stopky a běžím do koupelny. ,,Ano, miláčku?" ,,Mami! Zavži dveže!". Zakleju v duchu a vracím se do polohy prkna. V příštích dvou minutách a deseti vteřinách mě volá pouze šestkrát.
Následuje cvičení, které se skládá z posilování všech částí těla. Deset minut cvičení, cviky se střídají po 30 vteřinách, mezi cviky mám tři vteřiny na změnu polohy.
Tobi se z koupelny přesouvá na gauč, kde konečně snídá. Začínám cvičit. Odcvičím první cvik a Tobi prosí o pohádky. Fajn, zaháním myšlenku na to, že mé dítě sledovat nikdy tablet nebude. Získá mi to minuty k dobru! Pouštím pohádku. Odcvičím několik dalších cviků, dítě dosnídalo, vyžaduje další jídlo. Během tří vteřin mezi cviky zvládám doplnit talířek, otřít pusinku i přeskočit reklamu před pohádkou. Následují další dva cviky, utekla minuta a periferně zahlédnu, že dítě právě dopilo hrnek s vodou. Vím, co přijde, přesto se snažím nehnout ani brvou a ponořuji se do cvičení. ,,Mami, pití! Vodu, posím posím!" Dolévám hrneček, vracím se na podložku. Přemýšlím o vyvinutí aplikace, kde se běhání okolo dítěte bude počítat do spálených kalorií.
Docvičím v podobném duchu a začínám cvičit deset minut na břicho. Potřebuji činky, kterých se zmocnil Tobi a odmítá mi je dát. Prosím, přemlouvám, uplácím. Nakonec mi je pustí na nohu, bolí to, neskutečně, ale dobrý - činky mám. Cvičím minutu a v tom se ozve:,,Mami, ee, kakat!". Táži se, zda chce skutečně vykonávat tuto potřebu, zavrtí hlavou s důrazným ne. Tak dobře, cvičím dál. Trvá to sotva jednu a půl sklapovačky a malý uličník se dožaduje opět stejného úkonu. Dovedu dítě na wc, tentokrát zavírám dveře rovnou, nachytat už se nenechám.
Návrat na podložku, cvičím, dítě volá, chce pohádky. Nesu tablet, pouštím pohádku, cvičím, dítě volá - tablet se vybil. Fajn. Nesu notebook, pouštím pohádku, běžím na podložku, v duchu škemrám alespoň o dvě minuty klidného cvičení. Prosba vyslyšena na vteřinu přesně. Dítě volá, chce křupky. Opět přikazuji, přemlouvám, prosím, aby nejprve slezl ze záchodu, pak budou křupky. Odpověď tvrdohlavého batolete tušíte. Nesu misku. Nejsem na to pyšná, ale...chápete!!! Cvičím, dítě chce pití, dávám napít, cvičím, dítě chce jinou pohádku, cvičím, dítě žádá další křupky, odmítám, dítě se vzteká.
Přemísťujeme se oba zpět do obývacího pokoje, kde začínám posilovat zadeček a stehna. Dřepy. Tobi cvičí se mnou. Sekundovou idylku vystřídá prosení o lego. Jdu vyndat do pokojíčku krabici s legem, vracím se cvičit,...
O deset svačinek, čtyři hrníčky vody, dvoje volání o pomoc, pět prosení o hračky později, konečně docvičím. Jdu se (kecám...plazím se!) napít a slibuji Tobimu, že hodím sprchu a jdeme si spolu hrát. Tobi se zamračí, zavrtí hlavou a káže:,,Mami, cvičit, eště!" a táhne mě za ruku na podložku. Začínám cvičit, Tobi otevírá pusu:,,Mami,..."
Žádné komentáře:
Okomentovat