Za branami ložnice

Společné spaní. Velké téma. Během očekávání vašeho vysněného potomka si v hlavě promítáte představy sladce spícího děťátka v jeho krásném pokojíčku navrženém podle poslední instagramové módy. Vybíráte postýlku, peřinky, povlečení, mantinel, nebesa, noční lampičku, hrací kolotoč a s přesností víte, že to vše využijete na tisíc procent.
Každé miminko je jiné, ale troufám si tvrdit, že drtivá většina maminek brzy pozná, že kdyby si místo těchto všech (ne)zbytností koupila pár kartonů vína, udělala by lépe. Na postýlku akorát sedá prach.

My měli představu podobně bláznivou. Miminko od porodnice ve své postýlce, ve vlastním pokojíčku. Naše postel je naše postel a budeme si tam brát miminko jen ráno na krátké pomazlení. Káťo, jako vážně? Ty naivko! Tobi nám to záhy vysvětlil a stanovil si jasná pravidla:,,Jestli chcete, abych spal, spím s vámi!" Naštěstí jsem brzy pochopila, že kontaktní rodičovství je pro naše miminko tou správnou cestou. Kojila jsem na požádání, nosila v šátku a dítě spalo vesele v postýlce. Ovšem v té naší. Pamatuji si jako včera, kdy jsme vyřízení rezignovali a poprvé si dali Tobiho mezi nás do postele. Podívali jsme se s manželem na sebe a řekli si, že to je vlastně v pohodě:,,Vždyť nezabírá žádné místo!" Nakojím v polospánku, to pro nás znamená nějakou tu hodinku zavřených očí, což rádi vyměníme za celonočního pochodování s kojencem na rukou v poloze na tygříka. Vítězství! Hahaha, podruhý! To vám jako sakra nedošlo, že dítě roste? No, nedošlo. Mysleli jsme si, že společné spaní je nějaký krátkodobý stav. Asi na jednu noc nebo co!? Dny utíkaly, dítě se nekontrolovatelně zvětšovalo a přibývalo modřin z prokopaných nocí. Manžel si zvykl na spaní na pěti centimetrech a já už mám vyvinuté reflexy jak Chuck Norris, protože i kop s dvojitou otočkou dokážu hravě vykrýt.

Co se ovšem u nás dokázalo dobře udržet, bylo večerní uspávání v postýlce v pokojíčku. V noci jsme sice museli vstát, ale aspoň pár hodin (někdy minut) jsme měli postel pro sebe. Dlouho usínal se mnou za ruku v pokojíčku až do letošního května, kdy ho poprvé uspávali moji rodiče. Babička (maminka) ho uložila, pohladila a on usnul sám. Tak jsme toto uspávání zavedli a mělo to nebývale dobré výsledky. Měli jsme večer více času s mužem pro sebe a navíc Tobi překvapivě i lépe spal. Dokonce poprvé i celou noc. Teď už mi to připadá jako sci-fi, protože naposled spal celou noc začátkem července na dovolené. Ale večerní uspávání pokračovalo v podobném duchu a já byla spokojená. Až do teď.

Poslední měsíc se uspávání stalo jednou velkou kovbojkou. Tobi opět vyžaduje, abych ho při usnutí držela za ruku a usíná hodinu i dvě. Pokud ho nechám v pokojíčku a jdu si sama lehnout, vylézá tisíckrát. Potřebuje čůrat, chce napít, uložit, spadla mu peřina, ještě pusinku, chce pomazlit, zase čůrat,... A mně už z toho asi hrábne, protože tento kolotoč trvá minimálně dvě hodiny. Poslední dny to dotáhl k dokonalosti. Popadne plyšáka, peřinu a polštář a stojí na prahu ložnice, že jde spát k nám. Když mu to nedovolíme, ustele si na zemi se slovy:,,Nevadí, maminko, chci spinkat na zemi."

A co teď s tím?

Přiznávám, že jsem naprosto v koncích. Snažím se být nekompromisní, protože dovolím mu to jednou, skončí už u nás v posteli ,,napořád". Jenže zároveň se peru s vlastními vzpomínkami, kdy jsem úplně stejně stála před branami ložnice mých rodičů. S peřinou a polštářem. Připravena spát klidně na zemi. Pamatuju si na ten strašný strach, který jsem osamocená v pokojíčku prožívala. Na ty pocity nespravedlnosti, že rodiče usínají spolu, ale já musím být sama.
Chci mít svoji postel pro sebe, chci se roztahovat a nemít neustálý strach, že dostanu pravým hákem do obličeje, chci mít chvíli čas jen pro mě s mužem. To vše sobecky chci. Ale zároveň nechci, aby moje dítě prožívalo pocity jako já, aby se cítilo samo a odstrčené. Mé dítě musí vědět, že u mě má vždy náruč otevřenou. Bez ohledu na hodinu, ve dne i v noci.

A tak se pro jednou taky ptám já vás. Co dělat?


Pokud vaše miminko rádo usíná za bílého šumu, doporučuji medvídka myHummy. Novou verzi medvídka recenzuji zde.

Vegan Margotka

Znáte řezy Margot? Já, ačkoli tyčince Margot jsem nikdy nepřišla na chuť, upečenou Margotku miluju. Recept jsem dostala od maminky již asi v osmi letech. Nyní jsme ji již delší dobu neměli, protože Margot samozřejmě není vegan, a tak jsem se rozhodla recept trochu pozměnit.

Je hrozně jednoduchý, tak se do toho pusťte a ještě v klidu stíháte mít upečeno k čaji o páté. :)

Do mísy nalijeme kokosové mléko v plechu (např. z DM, ale velmi dobré je i Albert), přidáme pár kapek octu a necháme chviličku odstát. Přidáme PDP, vanilkový cukr, 0,75-1 hrnek cukru, 2 hrnky polohrubé mouky, špetku soli, 2 lžíce oleje a 3 lžíce rostlinného mléka (např. Alpro lískooříškové). Na závěr rozdrobíme vegan sušenku s příchutí kokosu, já použila tuto od RAW ENERGY, kterou jsem nedávno objevila v DM Drogerii. Velmi mu svojí vůní připomíná právě Margot. Zamícháme a pečeme zhruba 30min při 160st.

Po upečení můžeme polít čokoládou, kterou připravíme ze 4 lžic cukru, 1 lžíce kakaa, 1 lžičky kokosového oleje a 2 lžic horké vody. Vše smícháme a na mírném ohni stále mícháme, dokud nevnikne hladká poleva.

Vegan Orgasmus

Kdo by neznal řezy s poetickým názvem Orgasmus!? Prý se tak jmenují, protože při jejich konzumaci zažijete právě takové pocity. A víte, že poměrně snadno si je můžete připravit ve vegan verzi?

Plechovku ananasového kompotu rozmixujte do hladka. Na klasickou nevegan verzi se použije plechovka s celou šťávou, ale já slila asi malou skleničku a nechala tedy šťávy méně. Proč? K tomu se za chvíli dostaneme. Přidáme 1,5 hrnku polohrubé mouky, 1 hrnek cukru, vanilkový cukr, 1 PDP, 1 lžičku sody, od oka trochu rostlinného mléka (např. mandlové od Alpro) a trochu oleje (proto té ananasové šťávy méně, jelikož tyto tekuté suroviny nám nahrazují vejce). Vše smícháme a korpus upečeme cca 30-40 min na 160st. Je neskutečně nadýchaný a voňavý, rozhodně mám v plánu ho vyzkoušet na více způsobů.

Než nám korpus vychladne, připravíme si krém. Potřebujeme plechovku kokosového mléka (nejlépe Albert), kterou jsme nechali minimálně 24 hod v lednici nebo cca 1 hod v mrazáku, tím docílíme oddělení vody. Vodu slijeme, ztuhlý kokosový krém dáme do mísy a vyšleháme. Na plotně zatím připravíme vanilkový puding z mandlového mléka (doporučuji puding od Amylon, který je nejen vegan, ale i bezlepkový a s bio vanilkou, prodává např. Tesco). Vychladlý puding lehce prošleháme a přidáme vyšlehané kokosové mléko, trochu cukru podle chuti a čerstvé maliny.

Korpus prokrojíme a namažeme krémem, přiklopíme a celý dort také pokryjeme krémem. Dáme ztuhnout do lednice a zatím uděláme čokoládu ze 4 lžic cukru, 1 lžíce kakaa, 1 lžičky kokosového oleje, 2 lžic horké vody (vše na mírném plamenu mícháme až vznikne jemná poleva). Čokoládovou polevu nalijeme či ,,nastříkáme" na ztuhlý dort a ozdobíme nasekanými mandlemi.

Dobrou chuť.

Bohužel jsem přišla o fotky, tak snad brzy dodám. :)

Vegan plněné knedlíky se zelím

Už jsem párkrát vzpomínala, že naprosto každé jídlo se dá uvařit ve vegan verzi. :) Však uznejte, že tyto plněné knedlíky vypadají úplně stejně jako jejich ,,masová" verze. A to ještě nevíte, že vážně luxusně chutnají! A recept je úplně jednoduchý.

Co budete potřebovat?

brambory
hrubá mouka
sójová drť
cibule
zelí
koření
sůl

Uvařené brambory nastrouháme, osolíme, přidáme hrubou mouku, trochu vody a vypracujeme těsto. Cibulku osmahneme, přidáme sójovou drť uvařenou v zeleninovém vývaru a dochutíme podle svých preferencí (sůl, pepř, chilli,...). Směsí plníme připravené těsto na knedlíky a vaříme v osolené vodě.

Zelí nakrouháme, dáme vařit do hrnce, nejprve odkryté (jinak by zhořklo), později můžeme částečně přikrýt. Osmahneme cibulku, přidáme uvařené zelí, osolíme, opepříme, zasypeme celým kmínem, zaprášíme hladkou moukou a osladíme cukrem podle chuti.

Dobrou chuť!

Pivní veganský guláš

Když jsem přemýšlela, o jaký další vegan recept bych se s vámi mohla podělit, hned jsem si říkala, že by to chtělo něco pro chlapy.

A tak mě napadl pivní guláš. Zrovna byl u nás na obědě můj tatínek s bráškou, tak jsem měla hned tři pány do odborné poroty. Jak to dopadlo? Div, že nevylízali talíře, takže ten recept tady rozhodně nemůže chybět.

Jak na to?

Nakrajíme 1-2 cibule, které dáme na olej osmahnout. Poté zasypeme sladkou paprikou, můžeme přidat i pálivou, případně použijte gulášové koření. Záleží na vás, co máte raději. Přisypte uvařené sojové nudličky v zeleninovém vývaru, promíchejte a zalijte pivem (já dala cca 3/4). Osolíme, opepříme, přidáme cca jeden stroužek česneku, zasypeme chilli zlehka (nebo klidně víc:)), zamícháme, přiklopíme pokličkou a dusíme. Pokud máte doma nějakou naloženou zeleninovou směs, neváhejte ji použít. Já použila s fazolemi a kukuřicí. V případě, že vás babička nezásobuju takovými poklady, nevadí, stačí přidat do základu k cibuli bílou papriku, případně kukuřici, cuketu, záleží jen na vás, čemu dáte přednost. Vše povaříme. Následně zahustíme - já použila hrašku rozmíchanou ve vodě, ale samozřejmě ji můžete nahradit moukou. A vařte zhruba 20min. Poté zaprašte majoránkou, zakápněte sojovou omáčkou a přidat můžete i kečup (třeba domácí zase od té hodné babičky) na zjemnění.

Podáváme s chlebem nebo s houskovým knedlíkem (recept zde).

No, nezapomeňte k tomu rozdělat jedno orosené! Pak už to vážně nemá žádnou chybu. :)

Albi - chytré a KOUZELNÉ ČTENÍ

Pokud hledáte inspiraci na hračku, která je edukační, není z plastu a bude bavit i vás - rodiče, tak jste tu správně. Řeč je o (mezi maminkami často skloňované) chytré tužce od Albi.

Abych pravdu řekla, o Kouzelném čtení jsem uvažovala dlouho. Tobi si sice prohlíží knížky rád, ale téměř nesnáší, abych mu četla. Obávala jsem se tedy, že to nebude nic pro nás a z toho důvodu koupi stále odkládala. Nyní měl Tobísek svátek, a tak se nám konečně tužka dostala do ruky. Bylo to asi poprvé, kdy jsem nedočkavě vybalovala balíček spolu s Tobim. V hlavě se mi honily otázky, jaký skutečně bude tento všemi vychvalovaný zázrak. A víte co? Zázrak to fakt je. Sama nechápu, že tak dokonale funguje, ale je to pecka! Jediný problém je ten, že se dost možná o tužku budete s dítkem přetahovat. :)

Nevím o mnoho maminkách, které by tužku neznaly. Mluví se teď o ní vážně hodně. Za to jich znám plno, které váhají stejně jako já. Rozhodla jsem se tedy vypíchnout pár bodů, které vám při váhání pomohou.

První seznámení s touto milou hračkou nebylo nijak rozpačité, sama vás navádí při jejím použití. Navíc je k tužce také přiložen přehledný a interaktivní návod. Tobi poměrně rychle pochopil, co má jak dělat, jak přístroj zapnout, čím zvýšit zvuk,... Jediné, na co stále zapomíná, je to, že při každé knížce musí aktivovat tužku ,,zapínacím tlačítkem". U knihy Hravé učení to stačí jednou pro celou knihu. Bohužel u Když roboti brebendí se to musí dělat u každé dvojstrany zvlášť, s tím má Tobi trochu problém. Ale věřím, že si na to zvykne rychle. 

Za pěkný bonus přístroje považuji možnost stažení si vlastní hudby, díky tomu zařízení funguje jako mp3 přehrávač. Skladby a hlasitost měníte buď přímo na tužce či sadou samolepek, které se nacházejí v balení. K tužce samozřejmě můžete připojit i sluchátka. 

Tužka je dodávána s praktickým stojánkem, nabíječkou a usb kabelem, pomocí kterého do tužky stahujete hudbu, knihy či zařízení aktualizujete. 

A v čem mě tužka zaujala nejvíce? Každopádně jejím mnohostranným využitím. K tužce lze dokupovat knihy dle toho, jak dítě roste a mění se mu zájmy, schopnosti a potřeby. Začneme například pohádkou, kterou si dítě díky tužce přečte ,,samo", později se hodí Hravé učení, kde si může vyslechnout příběhy a plnit různé úkoly, starší děti zas jistě zaujme Atlas světa či Anglický obrázkový slovník. Slyšíte to? Co? No, že odpadá nekonečné vymýšlení, co tomu dítěti zase koupit k narozeninám/k svátku/... Prostě koupíte jednou tužku a pak už máte vystaráno. Trošku mi to připomíná Pandoru. :)

My máme doma zatím knížky dvě. V prodejnách Albi či na jejich e-shopu si můžete prohlédnout veškerou nabídku i ukázky jednotlivých knih. Tobiho hned zaujaly Dinosauři a Doprava, které jistě najde pod stromečkem. Mně se velmi líbí Zpívanky, které si pod něj naopak asi nadělím já. :) Oceňuji, že pomocí knih se dítě nenásilnou a (jak název napovídá) hravou formou učí angličtině, zeměpisu, dějinám, poznává barvy, písmena, číslice a mnoho dalšího, záleží jen na vás, po které knize sáhnete.

Kniha Hravé učení je parádní pro děti zhruba od 2 a půl let. Nachází se v ní od všeho něco - písničky, dialogy, úkoly, příběhy a mnoho další zábavy. Na každé dvojstraně se dítě dozvídá nové poznatky, od písmen, přes roční období až po nástroje, které potřebují lidé různých profesí. Dítě se s ní zabaví na dlouhý čas a více méně ani nepotřebuje asistencí rodičů. Díky odstupňované složitostí aktivit a úkolů se hodí pro děti různého (předškolního) věku. Tobiho nejvíce baví písničky, výše zmíněná povolání a dialogy dětí na školním hřišti.

Naopak kniha Když roboti brebentí minimálně ze začátku vyžaduje pomoc rodičů. Nacházejí se v ní složitější úkoly, které perfektně rozvíjejí a procvičují řeč (důraz je kladen na souhlásky D, L, N, R, Ř a T). Tím, že učení hravě doprovází dva roboti, se jedná o nenásilné logopedické procvičování. Na konci knihy naleznete i velmi pěknou hru, u které se pobaví celá rodina.

Za nás rozhodně tužce a knihám uděluji deset bodů z deseti. Líbí se mi, že je na trhu možnost, jak využít při rozvoji dítěte moderní technologie a přitom se vyhnout tabletu. Ale to už je na jiný článek...

A jaký má úspěch Albi tužka u vás? :) Budu moc ráda za tipy na další knížky.

Ztracené trenky

Pátek posledního srpna a já chtě nechtě musela zajet na pravidelnou prohlídku na gynekologii. Tak jako i mnoho jiných maminek jsem musela vzít syna s sebou. Kdykoli předtím to vyšlo tak, že jsem měla hlídání, tento den to ale nešlo. Nevadí, zvládneme.

Už cestou do města jsem Tobiho připravovala na to, co se bude dít. Počkáme v čekárně, půjdeme k sestřičce, následně k panu doktorovi, tam mamince zkontroluje bříško a pojedeme na nákup koupit dobrůtky. Naprostá idylka, že?

Přijeli jsme na parkoviště, Tobi popadl alzáka a šlo se. V čekárně bylo před námi asi pět žen, ale čekání nám nijak nevadilo. Tobi byl až abnormálně hodný. Zabavily ho dětské knížky, kelímek na kávu a časopis s dinosaury. Občas ticho prořízl nějakým veselým dětských dotazem. Díky bohu za tak vybavenou čekárnu. Asi po půl hodince jsme byli vyzváni k lékaři a já si oddychla, že to nejhorší máme za sebou a že jsme to zvládli. Fakt jsem se já blbec nejvíc bála, zda vydrží v klidu čekat v čekárně? I ty naivko!

V ordinaci bylo pro Tobiho vše nové a zajímavé. Nejraději by hned začal tahat za kabely ultramoderních přístrojů. Byla jsem poslána do kabinky si ,,odložit", on samozřejmě musel za mnou a že tam chce být schovaný. Tak výborně, řekla jsem mu, ať tam hezky sedí a že hned přijdu. Vylezla jsem si na lehátko a zrovna když jsem měla nohy do praku, Tobi vyšel z kabinky, zapíchl oči na mě, ruka mu vylétla k čelu a on vyjekl:,,Mami! Ty máš holou pipi! Kde máš trenky?" Doktor se skácel smíchy, já se kácela studem, Tobi s podezíravým pohledem vyčkával na odpověď.

Když jsem konečně celá rudá měla prohlídku za sebou, oblékla si kalhotky (trenky vážně nenosím!), stáhla sukni a chtěla se rozloučit s lékařem, Tobi si mě opět přeměřil pohledem a řekl:,,Máš už trenky, mami?" ,,Mám", pípla jsem. ,,A kde máš kalhoty?", pokračoval Tobi. ,,Tobinku, já nemám kalhoty, mám sukni." ,,Mami, máš mít kalhoty, koukej, já mám taky kalhoty! Tak kde máš kalhoty?"
No, s tímhle kontrolorem si teda jednou manželka užije.

Co říct závěrem!? Neberte děti ke gynekologovi. Nikdy. A noste trenky. Vždycky. Jo a pokud vám moje dítě bude tvrdit, že mamka ukazovala pipi pánovi, tak mu proboha nevěřte. Stačí, že mám ještě doma co vysvětlovat.

Desatero věci, co dělá každá máma, ale některé nepřizná

Taky sis kolikrát říkala, jak bláznivé věci děláš od té doby, co jsi na mateřské? Víš, co tě nejlépe uklidní? Vědomí, že v tom nejsi sama! Věř mi, občas jsme každá dala vařit konvici do lednice nebo jsme chtěla uklidit boty do mikrovlnné trouby místo botníku (já zrovna minulý týden).

Teď tedy, když už jsme se všechny uklidnily a vysvětlily si, že je to naprosto normální, pojďme se podívat na deset věcí, které dělá téměř každá máma, ale ne vždy je přizná.

1. Zapomínáme

Neustále. Na všechno a na všechny. I kdyby mě vzbudili o půlnoci, budu vědět, co jsem jedla před rokem v tento den, ale stoprocentně zapomenu, že držím spící dítě za ruku a děsím se, co na zahradě tak dlouho samo dělá. Neee, to se mi vážně nikdy nestalo a už vůbec ne zrovna minulý víkend.

2. Ubrousky pro všechny!

Vsadím své nejmilejší lodičky (no co, stejně je teď moc nenosím), že deset z deseti maminek by za nejúčinnější a nejoblíbenější čistící produkt prohlásilo dětské ubrousky. Ale pozor! Používat je na zadeček miminka již není moderní, za to s nimi můžete odlíčit obličej, otřít prach nebo vyčistit boty.

3. Drdol

Zavřete oči a představte si, jak vypadá taková opravdová mamina. Všechny nenosíme legíny či tepláky, nemáme ušmudlané oblečení od dětských upatlaných pusinek ani jsme nerezignovaly na líčení, ale i tak máme jedno společné - drdol. Souhlasíte, že největší překážkou ve výchově capartů různého věku jsou pletoucí se vlasy?

4. Dětský slang

Ne, nemyslím tím všude propírané mykání, i když ruku na srdce, které z nás to alespoň jednou neujelo? Mně pravidelně u dětské lékařky, která mě tím vždy dost nakazila. Pokaždé jsem se pak styděla až do další návštěvy, no a tam to přišlo zas! Ale jinak to k smrti nesnáším, no vážně. Zpět k tématu. Mykat nemusíte, ale nevěřím, že vám sem tam (rozuměj několikrát za den) neuteče nějaké dětské slůvko. Já se například pravidelně ptala manžela, zda už hamal nebo jsem zpívala dětskou písničku před pošťákem v domnění, že mám v nosítku dítě. Neměla. Dítě spalo doma, v postýlce.

5. Přehledný kalendář

Každý máma je takovým chodícím diářem, s tím rozdílem, že každý den má dnes, tak jako Medvídek Pú. Například já dokážu mít sobotu v pondělí nebo mi není divné, že je úterý tři dny po sobě. Občas mě to přivede do trapných situací, ale ona je celá mateřská tak trochu komedie, viďte?

6.  Více věcí pro mé dítě

Pokaždé, když my, mámy, dostaneme nějaký finanční obnos, který slouží k tomu, abychom si udělaly radost, uděláme si ji v dětském oddělení. Nic nás totiž nepotěší víc, než naši drobečci v krásném svetříku či jejich rozzářená očička při hraní s novou hračkou, kterou stoprocentně ještě nemají. Minimálně v této barvě.

7. Nejsem negramotná. No, fagt.

Je vědecky dokázáno, že ženy na mateřské mají menší kapacitu mozku, protože z velké části mají v hlavě především starost o dítě. Dává ta věta nějaký smysl? Sakra, jak že ta vědecká studie přesně zněla? Co to plácám, žádné na mateřské nečtu. Rozuměla bych jim asi stejně jako můj syn tomu, proč na tu vysokou prolézačku prostě nesmí. Zkraťme to... Tak jako já rozhodně dovolenou nemám, tak můj mozek si ji zaručeně vzal. Někdy proto nevíme, zda se kecy píší s ypsilon a s klidem používáme tvar ,,by jste" (vážně, holky, píše se to byste!). Mateřskou demenci by stoprocentně měli zařadit do klasifikace duševních nemocí, žádám o úlevy pro všechny maminky!

8. Focení

,,Přísahám, že nikdy nikoho nebudu obtěžovat fotkami svého dítěte a zbytečným žvaněním o něm!", zhruba tak znělo předsevzetí mnohých z nás. Jenže...ono to naše dítě je tak krásný a šikovný, že to přece musíme dát lidem na odiv. Nejlépe ze všech stran a úhlů. Naše dítě je přece nejhezčí na světě. Tak to prostě je, nenadělám nic.

9. Strýček Gůgl

Internet, dokonalý lidský vynález a zbraň hromadného ničení v rukou matky. Cokoli se nám nezdá na dítěti, ihned žhavíme mateřské portály a nezapomínáme i na všeznalý Google. Selský rozum už teď nefrčí!

10. Výčitky

Občas je toho na nás moc a vybuchneme. Dítěti vynadáme za vylitý jogurt na právě vytřenou podlahu, křičíme na něj, když nás neposlechne a leze tam, kam nemá, vyhrožujeme a zlobíme se. A pak si to všechny bez výjimky vyčítáme nad ztichlou dětskou postýlkou s naším chrnícím pokladem. Ne nadarmo se říká, máma je taky jen člověk a i když zvládneme všechno na světě, nervy holt máme jen jedny. Takže holky, příště se desetkrát nadechněte a i když stejně hlas zvýšíte, tak bez výčitek, prosím.

Tak co, našla jsi se v tom? Já v pár bodech (ve všech) rozhodně. Ale nic si z toho nedělejme, jsme mámy a ty jsou vždycky nejlepší a nejkrásnější i s těmi naprosto mikroskopickými chybami.
A kdyby přeci jen tě něco z toho trápilo, zažeň to sladkostmi, co tajně ujídáš nad dřezem, když se dítě nekouká. :) 

K tomuto tématu jsem natočila i krátkou sketch, najdeš ji zde. Budu ráda, pokud mi na mém kanále zanecháš odběr.

Hezký den, maminky! Jsme úžasné!

A proč? A jak? A mami mluv sakra!

,,Až to dítě bude mluvit, to bude!"

Jejej, no kolikrát já tohle od maminek slyšela! A víte co? Taky jsem byla takhle naivní. Bláhově jsem si myslela, jak péče o potomka bude rázem jednodušší a pohodovější, když mi řekne, kde ho bolí a hlavně si s ním pokecám. V hlavě jsem si představovala několikahodinové rozhovory o prvních láskách, životních událostech či nekonečném vesmíru. Neuvědomovala jsem si, že tomu všemu musí zaručeně předcházet období s pracovním názvem ,,A proč? A jak? A mami mluv sakra!".

No, řeknu vám naprosto bez výčitek, že mít doma ukecaného caparta, je někdy na babybox. Živě si představuji, jak bych svírajíc na pravém boku dítě otevřela plechovou schránku, posadila ho tam, nohou se zapřela o stěnu a druhou ho tam ládovala. Přece každý říká, jak je na svůj věk malý, vejít se tam musí! Jedním ladným pohybem bych dvířka zabouchla a se slovy:,,Tak to bychom pro dnešek měli!", bych si oprášila ruce o sebe. No, dobře, neříkám to úplně bez výčitek, asi bych vám to nepřiznala, kdybych v sobě neměla už dvojku bílého. Ať zvedne ruku ten, z koho udělala mateřská taky alkoholika? A víte co? Nedělejte nic, je mi jasné, že ze všech. Jen nás je málo, kdo to řekne nahlas. :)

Ne, dobře, trochu přeháním. Miluju to dítě nadevše, ale jeho upovídanost a předčasná puberta (o které jsem se rozpovídala i zde ve videu) mě poslední dobou dohání k šílenství. ,,Ten kluk tak krásně mluví!" slyším ze všech stran. ,,A zkusili jste si to vydržet celý den?" odpovídám ironicky v duchu. Ale ono to jde (minimálně s tou dvojkou vína v žíle), pokud jste doma nebo někde, kde vás nikdo neposlouchá. Nedávno jsme ovšem cestovali po severní Itálii. Jak jistě víte, na některých místech se to hemží Čechy. A přesně na té pláži, kde daleko normálnější bylo říct ,,brýden" než ,,bonžorno", se Tobi s jeho otazníky zase předvedl. Leželi jsme na rozpáleném písku, v ruce drink, šumění moře, taková ta pravá idylka, kterou rozrážely jen neustálé Tobiho otázky. Něco jako proč je písek bílý, šmoulové modří a má moucha zuby? Aspoň malý zoubky, takovýhle majinkatý, ulčitě má mami! No, schválně, vy víte, jestli má moucha zuby? A pokud jo, má i zadek? Vstala jsem a v hlavě si spočítala, že když půjdu tři sta metrů na záchod, kde budu čůrat půl litru tekutiny a zase půjdu zpět, tak to pro mě znamená minimálně čtyři minuty ticha. Usmála jsem se, udělala první krok. ,,Maminko, kam jdeš?" ,,Čůrat, hned přijdu." ,,Já chci taky, jdu s tebou, jo?" No, výborně, to byl můj sen, doufám, že si chceš celou dobu povídat. Jo, chtěl.

Zapluli jsme do první volné kabinky, Tobi se vyčůral a znuděně čekal na mě. Znějící čeština z okolních kabinek, jiný typ záchodu a synův pohled v zádech způsobil, že už bylo úplně zbytečné na wc chodit. Snažila jsem se soustředit, abych se nemusela za pár minut vracet zpátky, když v tom se řádně hlasitě ozvalo:,,Tak co, mami? Jde to?" Hlaholící čeština utichla stejně rychle jako moje potřeba.

Tak já vám nevím, holky, ale technika jde dopředu, vymýšlejí se samé zázračné preparáty, tak kde je sakra volume na tom mém zdroji trapasů?

Dobrota na osm? Svíčková! (veganská vs vegetariánská)

Kdybyste měli vyjmenovat typická česká jídla, věřím, že svíčková by se jistě objevila na prvních příčkách. Pokud jste začali žít vegetariánsky či dokonce vegansky, nezoufejte, vašeho oblíbeného pokrmu se rozhodně nemusíte vzdát.

Tak jednu porci se šesti, prosím! :)

Svíčkovou dělám na několik způsobů - veganskou i vegetariánskou. A musím říct, že miluju všechny. Manžel má nejraději vegetariánskou pečenou verzi. Pojďme se společně podívat na dva mé nejoblíbenější recepty ve vegetariánské i veganské variantě.

Ať už budete zeleninu vařit či péct, použijete cukr nebo karamel, věřte, že se budete oblizovat úplně stejně. :)

Pečená svíčková

4          mrkve
1          celer
            sůl, tymián, nové koření, libeček, bobkový list, pepř
0,5   l   mléka
250 ml šlehačky
250 ml smetany
            cukr
            máslo

+         sójové nudličky/plátky

Do většího hrnce dáme mrkev, celer (případně cibuli), zalijeme zeleninovým vývarem (příp. vodou), osolíme, přidáme libeček, bobkový list, nové koření, pepř a tymián. A uvaříme. Uvaříme sójové nudličky či plátky v zeleninovém vývaru a přidáme k zelenině. Necháme do druhého dne v lednici.

Druhý den dáme do pekáčku máslo, přidáme zeleninu a sóju (lák slijeme). Pečeme zhruba hodinu, nejlépe polovinu pečení přikryté a zbytek pečení odkryté. Sójové maso vyjmeme ze zeleniny, zeleninu vrátíme do hrnce, přilijeme mléko, smetanou a šlehačku, povaříme a rozmixujeme tyčovým mixérem. Omáčku ochutíme cukrem či karamelem, který musíme vlít do vroucí omáčky. Sóju vrátíme do omáčky a ještě chviličku povaříme.

Houskové knedlíky:

6 rohlíků
   mléko
2 vejce
   petrželka
   sůl
   hrubá mouka

Rohlíky nakrájíme na kostičky, přelijeme mlékem, osolíme, přidáme nasekanou petrželku, 2 žloutky a hrubou mouku. Vše smícháme a necháme chviličku odpočinou. Ze dvou bílků ušleháme sníh a opatrně vmícháme do těsta. Tvarujeme knedlíky, které vkládáme do vroucí osolené vody a vaříme cca 20min.

Svíčkovou podáváme nejlépe s kopcem šlehačky, plátkem citronu a brusinkami.

Ve veganské verzi použijeme rostlinné produkty namísto živočišných. Vyzkoušené mám rýžové mléko Alpro a rýžové či ovesné smetany značek Alpro či Valsoia. Můžeme použít půl litru rýžového mléka a 500ml rostlinné smetany, případně 250ml smetany a 200ml slitého zeleninového láku. Zeleninu nepečeme na másle, ale na oleji. Knedlíky vytvořte dle receptu níže.



Rychlá veganská/vegetariánská svíčková

Co budeme potřebovat:

4          mrkve
1          celer
250 ml rostlinné smetany (např. rýžová Alpro či ovesná Valsoia)
0,5 l     rýžového mléko
            mouka či hraška na zahuštění
            olej
            bobkový list
            nové koření
            pepř
            sůl
            cukr
            tymián
           

+          sójové nudličky

Jdeme na to!

Mrkev a celer osmahneme krátce na oleji, můžeme použít i cibuli. Poté zalijeme zeleninovým vývarem, přidáme bobkový list, pět kuliček nového koření, tymián, sůl a pepř a vaříme minimálně 30minut (nejlépe hodinu). Přidáme rostlinnou smetanou, ve které jsme rozmíchali 3-4 lžíce hladké mouky či hrašky, přilijeme cca půl litru rýžového mléka a 5 minut povaříme. Vyjmeme nové koření a bobkový list, tyčovým mixérem rozmixujeme zeleninu, ochutíme cukrem (můžeme octem) a pepřem podle chuti. Do omáčky vložíme uvařené sójové nudličky v zeleninovém vývaru a vaříme ještě alespoň 10 minut.

Burizonové knedlíky:

burizony (či rohlíky)
rýžové mléko
voda
hrubá mouka
sůl
půl bal. sušeného droždí/pdp

Do mísy dáme mouku, kterou lehce osolíme, přidáme na kostičky nakrájené rohlíky či můžeme použít burizony. Zalejeme rýžovým mlékem a vodou. Můžeme přidat nasekanou petrželku. Vypracujeme knedlíky, které vaříme v osolené vodě cca 25minut.

Svíčkovou na závěr ozdobíme brusinkami, červeným rybízem či malinovou marmeládou.


Pokud dáváte přednost živočišným produktům před rostlinnými, můžete si upravit tento recept na vegetariánskou verzi. Místo rostlinné smetany a rýžového mléka použijte jednu šlehačku a půl litru polotučného mléka. Knedlíky můžete vytvořit dle prvního receptu.

Tobíkova večerní rutina

Maminky, musím se vám k něčemu přiznat. Jsou dny, kdy se celý den těším na večerní kolotoč, po kterém ten náš andílek konečně zaleze do postýlky. A pak, jen co usne, se mi začíná stýskat a nejraději bych ho umuchlala. No...a přijde ráno a zase se těším nejvíc ze všeho na večer. :)

Máte to někdy taky tak?

Pravdou je, že víc, než na samotné večerní rituály typu večeře, koupání či uspávání, se těším na Tobiho spaní a můj klid. Ten večerní shon bych klidně někomu přenechala a jsem opravdu ráda, když se občas manžel utrhne z práce dřív a alespoň částečně moji úlohu zastane. Což nebývá zrovna často, a tak si ten maratón snažím alespoň něčím zpříjemnit.

Ráda bych vám představila naši večerní rutinu a oblíbené pomocníky.

Každodenní večerní kolotoč začíná asi takto. ,,Tobínku, co si dáš k večeři, chceš rohlík?" ,,Neci." ,,A tohle chceš?" ukazuji na právě dovařenou večeři v hrnci. ,,Neci." ,,Tak to, co jsi měl k obídku?" ,,Neci, mami!" ,,Toustík?" ,,Tak jo, toustík!" U toastů by poslední dobou mohly končit všechny naše večeře, protože ta naše malá hlava rodiny (ano, u nás vážně neřídí rodinu otec), nic jiného k večeru většinou nepozře. Maminky nejedlíků jistě chápou, že raději budu dělat každý večer k večeři toasty, než aby dítě bylo bez jídla. :)

Přesouváme se ke koupání, které je některé dny klidnější než jiné. Tobi miluje vanu, jenže tu v současném (přechodném) bydlení nemáme, a tak se snaží napustit si sprchu a následně celou koupelnu přetvořit na super bazén. Štěstí, že žijeme v domečku, protože vytopit každý podvečer sousedy, by zdaleka nebylo tak prima jako pro Tobiho šnorchlování v koupelně. A to jsou ty klidnější večery. Ty jiné, náročnější, nastávají, když výjimečně stihne čas koupání tatínek. Táta se chce sprchovat sám, Tobi se chce sprchovat s tátou - nevyřešitelná rovnice naší rodiny. Kdo vzpomene na to, kdo je u nás hlavou rodiny, už ví, jak ten boj dopadne. Za velkého veselí a rachotu se tedy pánové odeberou společně do sprchy a já si oddechnu a říkám si, že budu mít pár minutek pro sebe V KLIDU. Haha, v klidu! Jen si to dořeknu a už slyším z koupelny:,,Tati, ty máš velkého pindíka. Obrovského! Tobi malého." ,,Ale ty máš taky velkého!" ,,Nééé, nemám, Tobi malého, taťka velkého!" ,,No, tak mi na něj ale nesahej! Auuu, nemůžeš mě za něj tahat. Auuu!" Ne, tyhle hovory já vážně nepobírám! Na přeskáčku ,,měl by být hlava rodiny" bolestivě křičí a následně ,,skutečná hlava rodiny" se tomu hlasitě směje. Já se červenám, protože mi je jasné, že tento ,,tichý" rozhovor museli slyšet i na opačné straně vesnice.

Každopádně... pokud pánové stihnou i něco víc, než si poměřovat své chlouby, tak se dokonce umyjí. Moc jsme si oblíbili (a to není mateřský plurál, myslím celou rodinu) čistící a zklidňující olej Mixa Baby ATOPIANCE, který je vhodný pro mytí těla i vlasů. Vzhledem k tomu, že celá rodina bojujeme s ekzémem, byla jsem moc ráda za možnost testování, se kterým mě pilulka.cz oslovila. Nakonec jsme si olej zamilovali natolik, že jsme běželi koupit další. Ze začátku mi lehce vadila jeho zvláštní vůně, ale to je asi jediné, co bych produktu mohla vytknout. Výhodu vidím v šetrném mytí nejen těla, ale i vlasů, pokožka je skutečně zklidněná, jak slibuje etiketa a navíc se mi líbí balení s praktickou pumpičkou.

O naší nejmilejší osušce Elodie Details jsem se již tuším zmiňovala, ale stejně musím alespoň v krátkosti znovu. Ano, vím, že je motiv holčičí, ale neodolala jsem. Pokud máte chlapečka, nezoufejte, osušku nabízejí i v jiném provedení. Je hebká, dostatečně velká a s kapucí.

Nejsem zastáncem každodenního promazávání dětské pokožky. Tobi má sklony k ekzému, ale nemá pokožku nijak vysušenou, spíše citlivou. Na těle se mu projevují nevhodné potraviny či špatně zvolený krém. Ale není nic, co by nevyřešil Sudocream, který je snad pro každou maminku učiněným pokladem.

Na občasná suchá místa sahám po CICA-CREME od Mixa, který je hypoalergenní, bez parfemace a díky panthenolu rychle zklidňuje. Já si ho oblíbila na obličej po večerním odlíčení, manžel ho krade na ruce a u Tobiho ho používáme na celé tělo. Tomu říkám vytěžit z produktu maximum. :)

Pyžamka kupujeme nejraději (vlastně jenom) v Lindex. Kdo mě sleduje delší dobu, ví, jakou mám pro tuto značku slabost, co se týče dětského oblečení. Nápadité vzory, úžasné materiály a ve výprodejích i skvělá cena. 

Z koupelny se Tobi přesouvá na gauč, kde čeká na pohádku a pravidelnou dávku mléka. Vím, že se mezi maminkami vedou diskuze, do kolika let dítěti podávat um (či jak dlouho kojit). Vzhledem k tomu, jaký je Tobi nejedlík, jsem fakt ráda, že do Tobiho dostanu alespoň nějaké živiny. Navíc Tobínek má tuto část večerního rituálu nejraději.

Od roku a půl věku, kdy jsem přestala kojit, jsme věrni mléku od značky BabyBio, které nakupuji na feedo. Více o něm ve článku zde.

Po mlíčku přichází na řadu čištění zoubků, to je u nás tak trochu boj. Ne, že by si Tobi nečistil zuby rád, naopak. Nejraději by měl kartáček v puse tak 5x a více krát za den (bez mojí asistence pochopitelně) a následně by v čištění pokračoval u autíčka, skříňky či záchodu. Stálicí mezi zubními pomocníky u nás je elmex pasta, která je vhodná již od prvního zoubku, Tobimu ,,chutná" a já této značce prostě důvěřuji. Kartáčky kupuji různé, nejčastěji se ale vracím k CURAPROX, které má Tobi nejraději. Ten z fotky poputuje rovnou do koše, protože Tobi se včera rozhodl, že je nutné vyčistit i modelínu. Skvělou alternativou (a výrazně levnější!) jsou kartáčky z DM.

I ve svých téměř třech letech se Tobi nechává uspávat. A vlastně mi to ani nevadí. Já se na chvíli za celý den zastavím, čas jen pro nás dva. Sedím vedle jeho postýlky, držíme se za ruce, já si čtu, Tobi usíná. Vždy při ukládání do postýlky mu říkám už od porodnice kouzelnou formuli pro sladké sny:,,Dobrou noc, lásko, krásně se vyspinkej, moc tě s tatínkem milujeme, ať se ti hezky spí. Dobrou noc." Obejmeme se a dám mu pusinku. Tobi si pak sám pustí šumivého medvídka MyHummy (recenze zde) a za chvíli usíná. 

Ten klid! Jen nechápu, že najednou vypadá jako andílek, kterého hned chci umazlit a upusinkovat.

Já se následně přesouvám do obýváku, kde si udělám čaj...kecám...dám si víno. Hodně vína. :-) Pokud se stalo ten den něco významného či Tobi vypustil z úst nějakou perlu, rovnou to večer zapisuji, protože při mé paměti bych na to zapomněla. Doporučuji zápisník od Bloque Dětské hlášky, který můžete pořídit v modrém či růžovém provedení. Je pěkně designově zpracovaný, přehledný, skladný a jednou to bude pro vás i vaše děti hezká vzpomínka. Ukazuji ho i ve videu zde.

Pokud by vás zajímala i Tobiho postýlka a lůžkoviny, info naleznete zde ve článku či zde ve videu. 

Pěkné sny vám i vašim drobečkům. 

Miminko, píši ti...

Říká se, že těhotenství je nejkrásnější období ženy. Co si budeme povídat... Bolí vás celý člověk, čůrat chodíte třicetkrát za den a v noci ještě častěji, nezavážete si boty a ani si neporadíte sama s žiletkou v určitých oblastech. Ale když držíte váš vymodlený uzlíček v náručí, na to špatné zapomínáte a vzpomíná se jen na to krásné. V mysli se vám přehrávají dojemné okamžiky jako zjištění těhotenství, první kopance, rozmazlování od manžela a s úsměvem na rtech nostalgicky svíráte fotku vašeho pupíku. Na první narozeniny se slzami v očích lovíte v paměti střípky z těhotenství a vyprávíte děťátku úryvky vašich hormony omámených pocitů. A další narozeniny zas a i ty příští a přespříští... A věřte, že i v dospělosti někdy vaše miminko (vždycky to budou naše miminka! :) ) neodolá a rádo uslyší pohádku Jaké to bylo, když bylo v bříšku. Jenže člověk tak snadno zapomíná...

Proto si pořiďte pěkný deníček, do kterého můžete lepit fotky či obrázky z ultrazvuku a přehledně si zapisovat myšlenky a důležité okamžiky vašeho požehnaného stavu. Pokud ještě nemáte vybráno, ráda bych vám představila a doporučila netypický těhotenský diář The holy bible of your baby, který vznikl ve spolupráci holek z momenteeczech s instagramerkou Míšou Jonášovou. Čím je tak netypický? Nebude vám sloužit pouze jako deníček, ale také jako průvodce těhotenstvím a prvních dnů s miminkem.

Diář tvoří několik přehledně uspořádaných částí, které oddělují barevné záložky.
První třetina je rozdělena na tři období těhotenství - trimestry. Před každým trimestrem máte krátké informační okénko, následuje nedatovaný diář, za kterým se nachází dvojstrana pro záznamy a fotky z ultrazvuku, fotky těhotenského bříška a kolonky pro zapsání pocitů maminky i tatínka, poslední strana je ponechána důležitým momentům.

 

Další úsek ,,bible" je věnována růstu miminka a samozřejmě i vašeho. :-) Můžete si přehledně zapisovat míry částí těla, vlepovat fotky či si vést graf vaší váhy. Následuje obsáhlá kapitola ohledně stravování v těhotenství, kde naleznete i potraviny, kterých byste se měla po dobu jiného stavu vyvarovat, tipy na jídelníček podle Míši a nechybí ani dostatek prostoru pro zaznamenání toho, co jíte.

 

Celá jedna záložka pojednává o výbavě pro miminko a balení tašky do porodnice. Součástí jsou nejen rady, co skutečně budete potřebovat, ale také slevové kupony do různých obchodů pro děti. Můžete si vést seznam pořízené výbavičky včetně cen, díky tomu zjistíte, co vám ještě chybí nachystat. Stejně přehledný list máte i pro balení tašky do porodnice, jak pro vás, tak pro dítě.

Závěr diáře se zabývá samotným porodem a bezprostřední chvílí po něm. Najdete tu návod k sestavení porodního plánu, informace o kojení včetně Míši osobní zkušenosti s laktační krizí, místo pro důležitá telefonní čísla a dvojlist ohledně pojmenování vašeho potomka. V této kapitole se dočtete informace o vyšetřeních po porodu, výběru pediatra či často skloňovaném očkování.
Na konci diáře je prostor pro poznámky, kde můžete psát vaše pocity či dopisy miminku. Poznámkové listy lze zakoupit i náhradní na stránkách momenteeczech.

Co na diáři oceňuji nejvíce?

+ krásné designové zpracování
+ rady, tipy a osobní zkušenosti
+ místo pro fotky
+ ,,zastamdací" systém, kdy můžete v diáři nechat jen ty stránky, které vás skutečně zajímají

Diář můžete vidět ve videu zde.

A co vy, maminky, zapisovaly jste poctivě vašemu miminku všechny důležité okamžiky období, kdy vám v těle bušila dvě srdíčka? :)

Veganský sachrův dort

Holky, já byla fakt hloupá! Několik let jsem si říkala, že bych mohla své vegetariánství přiblížit k veganství, ale jako milovník pečení jsem se toho hrozně bála. Jak náhradním mléko, vejce a máslo!? To přece ani nejde...a ono jo! :)

Sachrův dort patří u nás k jednomu z nejoblíbenějších, peču ho dle stejného receptu už někde od 10let, i když já mu na chuť přišla až za poslední dobu. Holt nejsem čokoládová. :) Tak jsem si jen klasický recept přizpůsobila k obrazu svému, aby byl veganský.

Na veganskou verzi budeme potřebovat:

1    hrnek hladké mouky
1/2 hrnku cukru
4     bal      čokoládového pudinku
1                 pdp
2     lžíce    solamylu
2     lžíce    vody
180 ml       kokosového mléka
60   ml       mandlového mléka
1/2  hrnku oleje

Smícháme sypké ingredience, přidáme mléka, olej, vodu a důkladně promícháme. V tomto receptu nám pudink a solamyl s vodou perfektně nahradí vejce. Pečeme v předehřáté troubě na 160° přibližně půl hodiny.

Po vychladnutí dort podélně rozkrojíme a promažeme malinovou marmeládou.

V hrnku na plotně rozehřejeme 2 lžíce kokosového oleje, přidáme 10 lžic cukru, 6 lžic horké vody, 2 lžíce kakaa a důkladně zamícháme. Polevu nalejeme na dort a necháme ztuhnout.

K dortu můžeme podávat šlehačku z kokosového mléka. Nejlépe poslouží kokosové mléko v plechovce Albert vychlazené 24hod v lednici či necelou hodinu v mrazáku. Tím se oddělí tekutá složka, kterou slijeme. Zbytek vyšleháme a dochutíme podle sebe.

Vegan vs nevegan

Absolutně by člověk nepoznal rozdíl, oba jsou chuťově výborné. Veganský mi připadá více vláčný a nadýchaný, ale je méně tmavý, což bude i tím, že v něm je navíc mouka a mléko. Klasická verze je méně drobivá, ale rozdíl je nepatrný.

Dobrou chuť! :)

Obyčejně neobyčejný perník s vůní kokosu (vegan)

Rozkaz zněl jasně:,,Maminko, upeč perník! Tobi pomůže." A tak jsme se dali do našeho prvního perníku bez vajec a s rostlinným mlékem.

Perník je asi nejjednodušší věc, kterou můžete upéct. Pekla jsem ho sama už někde od šesti let. Ale po zveřejnění fotky v instastories mi byla zahlcena schránka s prosbou o recept. Tak tady je!

Obyčejně neobyčejný perník s vůní kokosu

Na veganský perník budeme potřebovat:

1    hrnek hladké mouky
1    hrnek polohrubé mouky
3/4 hrnku cukru
1    hrnek kokosového mléka
3/4 hrnku oleje
1              pdp
2-3 lžíce  kakaa
                javorový sirup
+
                skořice, kokos
           
Smícháme všechny sypké ingredience, přilijeme kokosové mléko, olej a pár kapek javorového sirupu. Důkladně zamícháme a vlijeme do kokosovým olejem vymazané a moukou vysypané formy. Perník můžeme zlehka poprášit skořicí nebo kokosem.


Perník mě neskutečně překvapil svoji nadýchaností, lehkostí a božskou kokosovou vůní. Musím říci, že mi chutná daleko víc než jeho klasická verze. Uděluji deset hvězdiček z deseti! :)


Na jaký dezert byste uvítali veganský recept příště? :)

          

Příkrmy BabyBio + velká soutěž

Co si budeme povídat, maminky, v téma zavedení příkrmů máme mnoho otázek. Již pár týdnů po porodu řešíme, kdy s příkrmy začít, čím začít, v jakou denní hodinu a mnoho dalších otazníků. Tak se na to pojďme podívat společně.

Vzhledem k tomu, že Tobísek byl plně kojený, první příkrm jsme odsouvali co nejdéle to šlo - kojení je přece jen jednodušší. :-) Obecně se u plně kojených dětí začíná s příkrmy po ukončeném šestém měsíci, u dětí nekojených od ukončeného 4. měsíce. Kolem ukončeného 5. měsíce Tobi čím dál více jevil zájem o naše jídlo, což byl pro mě signál, že je zralý na ochutnání první lžičky. A tak jsme o 14 dní později začali.

S tímto rozhodnutím většinou přichází další otázka. Vařit příkrmy nebo je kupovat? V odpovědi se ani názory odborníků neshodují. Část se přiklání ke kupovaným produktům, jiní uznávají pouze domácí stravu. Nebudu se přít, domácí strava je samozřejmě nejlepší - víte, co do příkrmů dáte a pokud máte možnost ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky, tak tím spíš. Proč tedy volit kupované? Obzvlášť v zimních měsících není zelenina na pultech obchodů nikterak lákavá, proto je vhodnějším řešením sáhnout po skleničce, ve které zelenina prošla přísnou kontrolou.

A čím tedy začít? Když se řekne první příkrm, řadě lidí se vybaví mrkev. Ano, skutečně velká část maminek podává svým drobečkům jako první lžičku tuto oranžovou pochoutku. V dnešní době se ale názory mění a mrkev bývá nahrazena vhodnější dýní, případně cuketou. Proč? Důvodů je víc. Mrkev je pro začátek příliš sladká, děti by mohly následně jinou zeleninu odmítat. (Ze stejného důvodu se začíná se zeleninovými příkrmy nikoli s ovocnými.) Navíc mrkev ucpává, a tak by mohla způsobit vašemu miminku nehezké bolení bříška. My jsme pro první ochutnání zvolili dýni. Babička mě slušně zásobovala domácími, tak jsem rovnou zaplnila mrazák. :-) Parádní vychytávkou je nadělat příkrmy do tvořítek na led, následně zmrzlé vyklopit do sáčku, který opatříte štítkem s datem výroby. Dýně měla úspěch, následně i další druhy zeleniny.

Jelikož jsme s příkrmy začali na podzim, brzy jsem narazila, kde brát dál pěknou zeleninu!? Navíc například u špenátu se doporučuje pouze kupovat skleničky kvůli velkému množství dusitanů. Začala jsem proto hledat značku, které budu důvěřovat.

Netrvalo dlouho a brzy jsem objevila značku BabyBio, do jejichž výrobků jsem se zamilovali s Tobínkem oba. Největší nabídku jejich produktů jsem objevila na feedo, kde nakupuji velice ráda nejen kvůli přehlednému webu, ale i pro rychlost dodání.

Ráda bych vám nyní představila oblíbené výrobky a nakonec si o jeden větší balíček produktů i zasoutěžíme! :)

Jako první volím Tobiho nejmilejší produkt, tedy mléko, které můžete zakoupit kravské či kozí a samozřejmě ve třech variantách podle věku. Tobimu okamžitě zachutnalo a ještě teď, téměř ve třech letech, si ho každý den vyžádá. Mléko BabyBio si mě získalo především svým bio složením a jako jedno z mála na trhu je bez palmového oleje. Pokračovací mléko seženete i již připravené k podání, buď po jedné dávce (250ml) či v litrové lahvi, což je perfektní volba na cesty. Tuto alternativu ukazuji například ve videu zde či zde.

Značka BabyBio nabízí také nepřeberné množství zeleninových, ovocných či masozeleninových příkrmů. Velice se mi líbí možnost vybrat si formu balení od sáčků, přes plastové kalíšky či talířky až po skleničky. Řadu pochoutek zakoupíte i v kapsičkách, oblíbeném cestovním balení dětí i maminek.


Nyní se společně podíváme na vybrané zeleninové příkrmy.


Od ukončeného 4. měsíce zde pro vás do soutěže mám Příkrm brambory s fazolkami (2x130g).

Složení: brambory 42%, fazolky 29%, voda z vaření, bez přidané soli a zahušťovadel, bez lepku a mléka.

Výrobek je stejně jako mléko z ekologického zemědělství. Vzhledem k tomu, že Tobi miloval zelené fazolky, tak tyto skleničky u nás měly ohromný úspěch. Proto jsem vám i tento příkrm vybrala do soutěže.


Od ukončeného 6. měsíce mám pro vás dva produkty v parádním cestovním balení.

Kapsička - Večerní pyré sladká zelenina rajčata proso (120g)

Složení: zelenina 68% (sladká kukuřice 18%, tomatové pyré 16%,brambory 14%, sladké brambory 13%, cibule), voda z vaření, prosná mouka 2%, česnek, bez přidané soli, bez lepku, bez mléka, bez zahušťovadel.

BabyBio byla první značka, u které jsem objevila obědové příkrmy ve formě kapsiček. Myslím, že je to perfektní varianta na delší cesty, ať už letadlem či autem. U nás ovšem nikdy tyto kapsičky nesklízely velký úspěch, jelikož Tobi očekával chuť ovoce a vylezl méně oblíbený oběd. :)

Hrášková polévka s cuketou (190g)

Složení: zelenina 48% (španělský hrášek 12%, provensálská cuketa 10%, francouzský pastinák 8%, francouzské fazolky, francouzské brambory 6%, španělská cibulka), voda z vaření, rýže 5%, francouzská petržel, bez přidané soli, bez lepku a mléka.

Příkrmy můžete zakoupit i ve skladných pytlíčcích, které lehce sbalíte do kufru. Toto večerní menu díky cuketě, pastináku a fazolkám u nás bylo velice oblíbené a doufám, že bude chutnat i u vás.


Součástí výhry budou také následující dva produkty vhodné od ukončeného 8. měsíce:

Večerní menu Ratatouille po provensálsku s rýží (190g)

Složení: zelenina 72% (francouzská mrkev, pyré z italských rajčat 15%, francouzské brambory 10%, francouzská cuketa 9%, španělská cibule 8%, španělská paprika 7%, francouzský lilek 4%), voda z vaření, italská rýže 6%, španělský extra panenský olivový olej, francouzská bazalka, španělský česnek, francouzský tymián, bez přidané soli, bez lepku a mléka.

Kdo mě sledujete delší dobu, víte, že náš Tobi je velký nejedlík. Na dovolené na Rhodosu nám vůbec nechtěl jíst obědy, jediné, co vzal na milost, bylo právě toto večerní menu.

Večerní menu Sladké brambory s letní zeleninou (2x200g)

Složení: zelenina 84,5% (španělské sladké brambory 38%, francouzská mrkev 25%, španělská paprika 9%, španělská cibule, francouzské tomatové pyré 5%), voda z vaření, rýže 2%, řepkový a slunečnicový olej, francouzská petržel, bez zahušťovadel a přidané soli, bez lepku a mléka.

Když rozděláte skleničku dětského příkrmu, občas se stává, že nevypadá ani nevoní vábně. U této značky to bývá opravdu výjimkou. Přiznávám, že na ovocné skleničky a pomerančové sušenky Tobimu tajně chodím i já. :) I zeleninové menu Sladké brambory s letní zeleninou mě příjemně překvapilo svojí chutí, ne tak Tobiho, který bramborový vůbec není. Miluje rýži, bulgur, sem tam vezme na milost těstoviny či kuskus, ale brambory jíst nebude na žádný způsob. :)


Mezi produkty naleznete i menu, které je vhodné až od ukončeného 15. měsíce. Tyto příkrmy již nejsou zcela mixované a jsou skutečně velice chutné jako například:

Večerní menu lilek na způsob Parmigiana s makarony (260g)

Složení: zelenina 77% (provensálský lilek 20%, italské tomatové pyré 17%, francouzská mrkev 16%, brambory 10%, španělská paprika 8%, španělská cibule), voda z vaření, makarony 5% (krupice z tvrdé pšenice, vaječný bílek), italský parmazán 3,5%, extra panenský olivový olej, španělský česnek, oregano. Obsahuje lepek, mléko a vejce.

Opět jedno menu, které doporučuje 9 z 10 Tobíků. :))


Další produkty, které BabyBio nabízí, jsou kaše. U kaší sypaných je na výběr ze tří příchutí. Případně lze zakoupit kapsičky, které obsahují kakaový či vanilkový krém.


Do soutěže mi feedo pro vás věnovalo balení 4 kapsiček, které jsou vhodné od ukončeného 8.měsíce.

Pyré krém krupice kakao (4x85g)

Složení: plnotučné rekonstituované mléko v prášku 89%, cukr, krupice z tvrdé pšenice 3%, maniokový škrob, odtučněné kakao 1%. Obsahuje mléko a lepek.

Jelikož BabyBio kaše u nás dříve měly velký úspěch, koupila jsem s sebou na dovolenou také kapsičky tohoto krému. Bohužel u Tobiho vůbec neprošly, nechutnaly mu, což mě vzhledem ke sladké chuti překvapilo.


Velmi oblíbené jsou u nás ovocné příkrmy, ať již ve skleničkách, kapsičkách či kalíšcích. Na některé z nich se opět může těšit výherce. :)

Ráda bych vám také ukázala Tobiho nejoblíbenější ovocné produkty, které jsou vhodné od ukončeného 6. měsíce.

Ovocný příkrm jablko broskev meruňka a sušenka (2x120g)

Složení: francouzská jablka 53%, francouzské broskve 32%, francouzské meruňky 10%, sušenka 5% (mouka (pšeničná, rýžová, špaldová), třtinový cukr, máslo, odstředěné mléko v prášku, prášek do pečiva, přírodní vanilkové aroma), antioxidant: kyselina askorbová, bez přidaného cukru. Obsahuje lepek a mléko.

Co k tomu říct...ovoce a sušenky, to musí milovat každé dítě.


Tobi má poměrně velkou spotřebu kapsiček, obzvlášť pokud jsme někde na cestách. A u těchto vím, že dávám dítěti skutečné ovoce. Výborné složení kapsiček, bez cukru, jedny z našich nejmilejších.

Pyré jablko jahoda vanilka (4x90g)

Složení: jablka 79,9%, jahody 20%, vanilka 0,1%, bez přidaného cukru, bez lepku a mléka.


Pyré jablko meruňka banán (4x90g)

Složení: jablka 55%, meruňka 23%, banán 22%, antioxidant: kyselina askorbová, bez přidaného cukru, bez lepku a mléka.


Pyré jablko sladké brambory (90g)

Složení: jablka 65%, sladké brambory 34,6%, citrónový koncentrát, bez přidaného cukru, bez lepku a mléka, bez zahušťovadel.


Chcete znát můj nejmilejší produkt? Pomerančové piškoty! Ty jsou prostě dokonalé. Vhodné jsou od 8.měsíce.

Sušenky s příchutí sladkého pomeranče (120g)

Složení: pšeničná mouka 30%, třtinový cukr, obilný škrob, vejce 19,8%, řepkový olej, esenciální olej ze sladkého pomeranče 0,05%, prášek do pečiva, tiamin (vitamín B1), obsahuje lepek, může obsahovat stopy sóji, sezamu, mléka a ořechů.



O velkou část produktů si nyní můžeme společně zasoutěžit! :)

Pravidla soutěže:

1) Odebírej můj blog.
2) Do komentáře napiš, v kolika měsících jste začali u dítěte s prvním příkrmem (případně, kdy to máte v plánu) a uveď název a cenu produktu, který vás v článku nejvíce zaujal. Ceny naleznete na stránkách feedo.cz.
3) Nezapomeňte připsat váš e-mail, na který vás mohu kontaktovat v případě výhry. :)

Ukončení soutěže proběhne v sobotu 24.3., vyhlášení vítěze v neděli 25.3.

Moc se těším na vaše zapojení. :)